Místo pro život

Řekli, že...

Zbiegniew Czendlik se nevzdává zdravého rozumu a snaží se chovat uměřeně

Všeho moc škodí
"S uspokojením si nesu domů úsporné zářivky. Mám opravdu dobrý pocit – ušetřím a ještě prospěju životnímu prostředí. Namontuji zářivky, rozsvítím a... Osvětlení bytu vypadá jako z pohádky o Chytré horákyni – takové světlo nesvětlo. Co tedy má mít přednost? Příjemné prostředí doma nebo životní prostředí?
Výhledy z oken našich domovů jsou různé. Někteří hledí na kus přírody, většina lidí hledí spíše na různé stavby. Je samozřejmě příjemnější dívat se do té přírody. Ale běžný člověk si jistě bude chválit to, že má práci a pochopitelně i to, když ji bude mít poměrně blízko svého domova. Co tedy má mít přednost?
Jedu autem a každou chvíli vidím „krajinu posetou tmou. Místo zelené trávy máme louky plné černých solárních panelů. Samozřejmě – sluneční energie je spousta, tak proč ji nevyužít? Jenže co krajina? A jakým způsobem se bude to množství solárních panelů, kterým jsou země české posety, likvidovat? I ve Vatikánu mají solární panely – na střechách budov. Ale neutrpí tím zase krása staveb a kulturní prostředí? Co tedy má mít přednost?
Abychom se nenudili a upevnili si své zdraví, jezdíme například lyžovat. To se nejprve na nějakém pěkném kopci vykácejí stromy, pruh kopce se upraví, postaví se lanovka, a když začne sněžit hurá na lyže. A když moc nesněží, nic se neděje – existují přece sněžná děla a není nad to si večer na lyžování přisvítit. Jenže: je to ekologické? Takové zásahy přírodě nijak neprospějí a zanechají těžko odstranitelné stopy. Aktivní trávení volného času je ale určitě tělesnému i duševnímu zdraví prospěšné. Turistický ruch v lyžařském středisku přináší lidem práci, nabízí možnosti podnikání, zatraktivní oblast, kam by jinak zřejmě mnoho lidí nezavítalo. Co tedy má mít přednost?
Myslím, že bych v podobných úvahách mohl pokračovat do nekonečna. Jednou z hlavních křesťanských ctností je uměřenost. Jinými slovy bych řekl: zdravý rozum. Myslím, že tato ctnost by neměla v našem žebříčku hodnot chybět. V praxi to znamená žít tak, aby člověk neničil sebe ani své okolí. Znamená to žít tak, aby člověk nepřeháněl ani jednu stranu a hledal zlatou střední cestu. Není to vůbec jednoduché, ale stojí to za to. Protože všeho moc škodí."

<< Zpět