Místo pro život

Nezájem Čechů o politiku? Živený mýtus. Angažovat se však nechtějí

5. 10. 2016

Ke krajským volbám je rozhodnut jít každý druhý a o domácí politiku se zajímá skoro 75 procent obyvatel. Naopak v občanské angažovanosti láká více než politika zájmová činnost a sportovní kluby. Taková jsou hlavní zjištění průzkumu, který provedli mezi 1400 obyvateli všech krajů České republiky analytici agentury Datank v rámci výzkumu Místo pro život, který srovnává kvalitu života v regionech České republiky.

Stereotyp, že Čechy politika nezajímá, je pouze zkresleným mýtem. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že krajské volby mají mezi obyvateli stále své místo a 44 procent z dotazovaných je pevně rozhodnuto k volbám přijít. Zhruba třetina obyvatel je pak tomu jít k volebním urnám spíše nakloněno. Naproti tomu je pouhých 17 procent oprávněných voličů nakloněno spíše o svých zastupitelích nerozhodovat. Jasné ne volbám vyslovilo pouze 6 procent z celkového počtu dotázaných. V krajských volbách pak budou podle průzkumu aktivní také mladí lidé, volit chce podle výsledků průzkumu 70 procent lidí do 24 let věku.

Překvapivé nejsou jenom výsledky týkající se účasti ve volebních místnostech, velice pozitivně se Češi stavěli také k dalším tématům společenské angažovanosti.

Zájem je hlavně o domácí politiku, zahraniční ale jen mírně zaostává

Kdo by čekal, že se obyvatelé naší země omezí pouze na tuzemskou politickou scénu, byl by na omylu. Ta hraje sice stále prim a o její průběh a dění se zajímá více než 75 procent účastníků průzkumu. Nemálo Čechů se však zajímá také o světovou politiku, především pak o politiku Evropské unie. Aktivní zájem o světová a evropská politická témata vyjádřilo 63 procent respondentů. Podobně vycházejí hodnoty i v celkovém pohledu na politiku a sledování současných kauz, kde šest z deseti dotázaných témata aktivně sleduje.



Do práce pro politickou stranu se zapojí málokdo, ani shromáždění netáhnou


Jak dobře se jeví zájem o politiku, tak krásným protipólem by mohla být angažovanost v ní. Pomáhat nějaké politické straně či pro politický subjekt přímo pracovat je stále pouze ojedinělou aktivitou. Podíl lidí, kteří jsou v politické straně, zúčastňují se politických shromáždění nebo se s politiky přímo setkávají, ani v jednom případě nepřesáhl hranici 3 procent.

Sociální sítě v pozadí


Z pohledu dnešní doby může zajímavě působit i další závěr. Politické diskuse na sociálních sítích netáhnou tak, jak by se mohlo na první pohled zdát. Téměř 60 procent obyvatel totiž uvedlo, že se na nových mediích k politice nevyjadřují vůbec a naproti tomu jen 3 procenta se na těchto platformách angažují často. Nikoho nepřekvapí, že většina těchto lidí je ve věku od 18 do 24 let, co je však pozoruhodné, druhá největší skupina diskutérů na sociálních sítích je starší 45 let.

Obraz politického světa určují média


Média mají být hlavně zprostředkovatelem (nejlépe nezávislým) politického a všeobecného dění kolem nás. Jak průzkum dokazuje, většina obyvatel přebírá informace k aktuálním tématům právě ze sdělovacích prostředků. Pouze 11 procent nesleduje kvůli politice média vůbec. Zato více než třetina dotazovaných má média jako zdroj informací neustále.



Členství v organizaci obecně netáhne, politické už vůbec ne


Země s dlouhou tradicí spolků a organizací se nyní nachází v celkem svízelné situaci. Členství v klubech či spolcích už lidi moc neláká a nevidí v něm moc velký přínos jak pro sebe, tak pro svoje děti. O něco lepší je situace u sportovních organizací, které se vždy těšily velkému zájmu a obrovské členské základně. Členství ve sportovní organizaci potvrdilo 18 procent dotazovaných občanů. Naproti tomu politické strany propadly. Členem jsou pouhá 4 procenta tázaných obyvatel. Nejvíce členů politických stran je mezi lidmi staršími 55 let a mladšími 24 let.



Angažovanější jsou muži a vysokoškoláci


Věkové zajímavosti jsou zmíněny u jednotlivých témat, ale v průzkumu se rozlišovalo také pohlaví a vzdělání respondentů. Z průzkumu vyplývá, že muži jsou celkově rozhodnější v tom, zda půjdou k volbám, více se zajímají o politické dění a také se častěji aktivně zapojují. Pokud se zaměříme na vzdělání, tak zájem o politiku je obvyklejší mezi lidmi, kteří mají minimálně středoškolské vzdělání s maturitou. Mezi aktivními voliči pak ale převažují vysokoškoláci.

<< Zpět