Místo pro život

O vstup do komunální politiky je největší zájem na Vysočině, nejméně se zajímají Pražané

20. 10. 2014

Nedávné komunální volby ukázaly, že o aktivní účast v regionálním politickém dění mají nejvýraznější zájem obyvatelé Vysočiny. Naopak v hlavním městě komunální politika mnoho lidí nenadchla. Potvrzuje to jak počet kandidátů v krajích, tak i volební účast. Nejčastějším důvodem pro vstup do komunální politiky v Česku je možnost ovlivnit politická rozhodnutí. Dokazují to výsledky průzkumu Místo pro život agentury Datank a také data Českého statistického úřadu.

Vysočina zůstává krajem, kde lidé nejvýrazněji participují na dění v regionální politice. Na 1000 obyvatel tu do komunálních voleb kandidovalo 39 kandidátů. Celorepublikový průměr přitom činil zhruba 28 kandidátů. Na Vysočině zaznamenali také nejvyšší volební účast v rámci celé ČR, k urnám zde přišlo více než 52 procent voličů. Zajímavé je, že tento kraj byl také krajem s nejvyšší volební účastí i v loňských prezidentských volbách. Tehdy si svoji občanskou povinnost splnilo za obě kola více než 66 procent voličů.

Daleko nižší zájem projevili obyvatelé Prahy. To se projevilo jak na počtu kandidátů, tak na účasti voličů. Na 1000 lidí v hlavním městě kandidovalo do místních zastupitelstev pouze 13 kandidátů, to je asi polovina ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Účast Pražanů ve volbách samotných byla také nejnižší v celé republice. K urnám dorazilo pouze necelých 38 procent všech oprávněných voličů. To je markantní rozdíl oproti loňským prezidentským volbám, kdy se Praha se svými 64 procenty zúčastněných voličů umístila na druhé pozici v rámci celé ČR.

Většina Čechů má pocit, že lidé vstupují do politiky proto, aby mohli měnit veřejné záležitosti. Možnost ovlivnit politická rozhodnutí považuje za nejsilnější motiv aktivního angažmá v regionální politice 80 procent oslovených obyvatel. Jinak tomu není ani v zmíněných dvou regionech. „Podíváme-li se na Vysočinu a Prahu, jako regiony s nejvyšší a nejnižší účastí kandidátů v komunálních volbách, nejčastějším důvodem pro vstup do politiky je zde možnost ovlivnit politická rozhodnutí. Na druhém místě se však v případě obyvatel Vysočiny objevuje finanční ohodnocení (68 %), u Prahy je to ale zájem a politické dění a společenský status (72 %), až po té finanční odměna (61 %), jako třetí nejčastější motiv,“ popsala zajímavosti z průzkumu veřejnosti Radka Krůtová, analytička společnosti Datank. V rámci celé ČR pak necelých 70 % dotázaných považuje za důvody pro vstup do politiky „zájem o politické dění“ a „finanční ohodnocení“. Ani ne polovina dotázaných označila možnosti „společenský status“ a „absence jiné pracovní příležitosti“. „Ze všech krajů jsme extrémní hodnoty zaznamenali zejména ve Středočeském, Plzeňském a Zlínském kraji. Obyvatelé Středních Čech souhlasili v nejmenší míře se společenským statusem (61 %) a zájmem o politické dění (61 %), jako důvody pro vstup do politiky. Lidé z Plzeňského kraje zase s finančním ohodnocením (56 %) a možností ovlivnit politická rozhodnutí (71 %). Pro obyvatele Zlínského kraje byly zase nejdůležitějšími důvody společenský status (76 %) a zájem o politické dění (76 %),“ doplnila Radka Krůtová.

<< Zpět