Místo pro život

Celkové výsledky

VÝSLEDKY KRAJŮ

 

Nejlepší pracovní podmínky, kvalitní vzdělání, nejrozvinutější infrastruktura a dostatek kulturních příležitostí. To jsou hlavní důvody, proč se nejlepším místem pro život stala Praha. Na druhé pozici skončil Plzeňský kraj, třetí příčku obsadil Královéhradecký kraj. Metropole si odnáší i titul Skokan roku, a to za výrazné zlepšení znečištění ovzduší. 

V Praze je výborná infrastruktura, ale i pracovní podmínky, které jsou podle průzkumu mezi veřejností vnímány jako vůbec nejdůležitější oblast. Vysoce nadprůměrné výsledky má Praha také v oblastech občanská společnost a tolerance, zdravotnictví nebo v možnostech trávení volného času. Jak ukazují výsledky průzkumu veřejnosti, Pražané jsou oproti ostatním krajům spokojenější ve většině těchto oblastí života, vyjma bezpečnosti a životního prostředí – z tohoto pohledu je Praha naopak na posledním místě. Letošní data ale poukazují na pozitivní posun. Například znečištění ovzduší snížila Praha meziročně o téměř 30 %.
Praha s sebou nese klasický obraz velkoměsta. Každé pro zde má i nějaké to proti. Hlavní město je protkané největší sítí železnic, silnic a dálnic, což s sebou ale nese fakt, že se zde stává nejvíce nehod a panuje tu nejvyšší kriminalita. O bezpečnost obyvatel ale pečuje největší počet strážníků, o jejich zdraví zase nejvíce lékařů i zubařů. Hlavní město Praha přináší svým obyvatelům dostatek pracovních příležitostí, vysoké platy, kvalitní vzdělání i velké množství kulturních institucí a akcí. Není překvapením, že zeleně zde moc nenajdeme. Také co se týče odpadu má ještě Praha co dohánět, přestože se její obyvatelé snaží důkladně recyklovat.

Na druhém místě skončil Plzeňský kraj, který se stal vítězem roku 2011. Vede především v počtu dětských hřišť, dobrovolných hasičů či atraktivitě vysokých škol, kdy vysokým školám ve svém regionu zůstane věrný každý druhý student. Také pracovních příležitostí je tu více než v ostatních krajích ČR. Neplatí to však pro zdravotně postižené, v čemž si Plzeňský kraj oproti loňsku pohoršil. Mezi slabé stránky tohoto kraje patří také to, že na zdejší kulturní akce chodí méně lidí a mohou využít jen malého počtu koupališť.

Třetí příčku obsadil Královéhradecký kraj. Jeho loňské vítězství ukázalo, že se v tomto kraji žije dobře a vyloženě negativní stránky se hledají jen velmi těžko. Ve většině hodnocených oblastí se kraj blíží spíše vrcholu či středu žebříčku. Kladný je přístup ke starším lidem a hendikepovaným. Místní úřady a firmy zaměstnávají nejvíce lidí se zdravotním postižením a v hromadné dopravě je nasazen
největší počet bezbariérových spojů. Mladí lidé už mají ale život v kraji o něco horší. Absolventi středních škol se dalšímu studiu v drtivé většině věnují v jiných krajích. Podíl mladých lidí bez práce je tu nejvyšší z celé republiky. 



V kategorii Skokan roku si první místo odnáší opět Hlavní město Praha, a to za nižší znečištění ovzduší okyselujícími látkami. Hodnoty NOx, NH3 a SO2 zde poklesly zhruba o 30 %. Tento výrazný meziroční pokles emisí byl dán zejména částečným využitím největšího teplárenského zdroje na území Prahy – teplárny Malešice, která byla oproti předchozím letům v provozu jen méně než polovinu obvyklé roční provozní doby.
Na druhém místě v kategorii Skokan roku skončil Liberecký kraj, a to za snížení konkurence na pracovním trhu. Jihočeský kraj získal třetí příčku za největší snížení počtu nezaměstnaných lidí do 24 let.

 

VÝSLEDKY HODNOCENÝCH OBLASTÍ

 

Bezpečnost
Srdce České republiky – Vysočina nabízí obyvatelům nejbezpečnější místo k životu. Je zde nízká kriminalita, málo problémových uživatelů drog a poměrně vysoká bezpečnost na silnicích. Trestných činů je zde jen o několik málo více než ve Zlínském kraji, který v této oblasti vede. I když jich policie vyřeší jen více než polovinu, pořád je to čtvrtý nejlepší výsledek v republice. Také na silnicích se obyvatelé nemusí příliš bát. Co do nehodovosti patří Vysočina k prvním třem nejlepším. Oblast, ve které Vysočina jednoznačně vede, je počet uživatelů drog. Je jich zde nejméně ze všech krajů, o více než 60 procent méně, než je celorepublikový průměr. 
Není překvapením, že opačný výsledek vykazuje hlavní město Praha. Policie zde eviduje nejvyšší počet trestných činů, zároveň jich ale bohužel také nejméně vyřeší, a to téměř o polovinu méně, než je celorepublikový průměr. Na pražských silnicích se také stává nejvíce dopravních nehod a žije zde třikrát více uživatelů drog než v ostatních krajích ČR. Ke cti však hlavnímu městu může být, že se situaci snaží řešit nejvyšším počtem strážníků.

 

Pracovní podmínky
Nejlepší pracovní podmínky panují v hlavním městě Praze. Zdejší obyvatelé mají nejvíce pracovních příležitostí a za svou práci dostávají také nejlépe zaplaceno. Asi není překvapením, že v metropoli je nejnižší nezaměstnanost a nejnižší podíl mladých lidí bez práce. Uchazečů o jedno pracovní místo je zde téměř třikrát méně, než je celorepublikový průměr. Záporný bod, který si Praha z průzkumu nese, je počet zaměstnaných zdravotně postižených. Těch je zde vůbec nejméně ze všech krajů. Opačný stav hlásí Jihomoravský kraj. 
Přestože Olomoucký kraj poskytuje dostatek pracovních příležitostí mladým lidem a v tomto hodnocení skončil na třetím místě, celkově mu za pracovní podmínky náleží v celorepublikovém žebříčku poslední místo. O jedno pracovní místo se zde uchází nejvíce uchazečů, o 125 procent více než v jiných krajích ČR. Také lidé se zdravotním postižením příliš pracovních příležitostí nenajdou. K tomu všemu je Olomoucký kraj ve spodní části žebříčku i z hlediska výše mezd.

 

Ekologie a životní prostředí
Na Liberecku je zeleno a dobře se zde dýchá, proto je v oblasti životního prostředí i péče o něj na první příčce. Do Libereckého kraje zasahuje Krkonošský národní park a dalších pět chráněných oblastí, čímž tento kraj stoprocentně převyšuje celorepublikový průměr co do podílu chráněných přírodních ploch. Obyvatelé si navíc svého „zeleného“ života cení. Ovzduší znečišťují okyselujícími látkami minimálně a do kanalizace vypouštějí nejméně odpadních vod. Liberecký kraj také vede v investicích na ochranu životního prostředí.
Nejhůře je v dané oblasti hodnocena Praha. V hlavním městě je stav životního prostředí a chování k němu nejhorší ze všech krajů. Je zde nejméně zeleně i chráněných ploch. Nejnižší jsou i investice do životního prostředí. Celkovému hodnocení nenahrává ani množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace, které výrazně převyšuje celorepublikový průměr. Přesto se však lidé snaží o své okolí pečovat alespoň recyklací odpadu. V tomto aspektu skončila Praha na třetím místě.

 

Občanská společnost a tolerance
Život v Praze je aktivní a svým způsobem i názorově nejvíce různorodý. Koncentruje se zde největší počet sdružení, obecně prospěšných společností, nadací a třikrát více cizinců než v ostatních krajích ČR. Aktivní jsou i voliči, účast v obou kolech prezidentských voleb zde byla po Kraji Vysočina druhá nejvyšší v republice. Zatímco názorových aktivistů je v Praze dost, k dobrovolným hasičům se nikdo příliš nehlásí. Hasičem v Praze je každý pětistý obyvatel. V dárcovství krve se hlavní město řadí mezi průměrné.
Opačně je na tom Moravskoslezský kraj. Cizince tato oblast příliš neláká, zakládá se zde nejméně sdružení či nadací a také volební aktivita je velmi nízká. K prezidentským volbám zde dorazilo jen něco málo přes polovinu obyvatel. Moravskoslezští nemají ani valný zájem kandidovat do poslanecké sněmovny, to raději darují krev nebo se stanou dobrovolnými hasiči.

 

Rozvoj infrastruktury
Nejlepší infrastrukturu má hlavní město Praha. Obyvatelé zde mohou využívat nejrozšířenější síť železnic a dalších komunikací včetně dálnic a rychlostních silnic. Vzhledem k tomu, že je ale ze všech krajů využívá nejvyšší počet motoristů, skončila Praha s dostupností čerpacích stanic na posledním místě. Jinak si hlavní město drží prvenství téměř ve všech dalších hodnocených kritériích. Může se tak pochlubit nejvyšším počtem obyvatel napojených na kanalizaci, kapacitou čističek odpadních vod a rovněž má vysoké procento lidí připojených k vodovodu, i když absolutním vítězem v tomto kritériu je Karlovarský kraj.
Nízký počet kilometrů železnic a silnic, nedostatek lidí napojených na kanalizaci i k vodovodu posunul naopak Plzeňský kraj na poslední příčku mezi všemi regiony. Lidé v Moravskoslezském kraji například využívají více než dvojnásobný počet kilometrů dálnic, silnic a místních komunikací než Plzeňáci. Také počet vozů na čerpací stanici je čtvrtý nejhorší ze všech krajů.

 

Volnočasové aktivity a turismus
Kdo svůj volný čas rád tráví aktivně, má nejvíce příležitostí ke kulturnímu vyžití a dalším volnočasovým aktivitám v Královéhradeckém kraji. Přestože je v pořádání akcí, jako jsou výstavy, expozice či koncerty, až v polovině celorepublikového žebříčku, v počtu galerií, muzeí nebo zámků jednoznačně vede. Celorepublikový průměr v tomto aspektu převyšuje o necelou polovinu. Stejně tak si obyvatelé kraje mohou letní měsíce zpříjemnit na největším počtu koupališť, kde dokonce průměr ostatních krajů převyšuje více než stoprocentně. Dobře si tento kraj vede také v kapacitě ubytovacích zařízení.
Málo příležitostí k trávení volného času dává svým obyvatelům naopak Moravskoslezský kraj. Počet divadel, zámků či galerií je zde téměř o polovinu nižší než v ostatních krajích. Hluboko pod průměrem je i počet kulturních akcí, vybavenost knihoven a ubytovací kapacity. Ve všech těchto kritériích je Moravskoslezský kraj na posledním místě. Není proto divu, že i kulturní aktivita obyvatel regionu je nejnižší ze všech.

 

Zdravotnictví a sociální síť
Ačkoli Karlovarský kraj nezískal v celkovém hodnocení samé jedničky, je mezi všemi kraji v oblasti zdravotnictví a sociální sítě na prvním místě. Počet lékařů i lékáren je zde druhý nejvyšší v republice. Daleko před ostatní se Karlovarský kraj dostal v kapacitě zařízení pro seniory. Počet neuspokojených žádostí o přijetí do těchto zařízení je nejnižší ze všech krajů, je téměř sedmkrát nižší než ve zbytku republiky. Pozitivní přístup ke stáří nebo hendikepovaným dokládá i vysokými počty bezbariérových spojů, kterých je o třetinu více, než je celorepublikový průměr.
Nad stavem zdravotnictví by se naopak měl zamyslet Středočeský kraj. Ordinuje v něm nejméně zubařů, kapacita nemocničních lůžek je nejnižší ze všech krajů a ani počet lékáren nebo bezbariérových spojů reputaci tohoto kraje nenapravuje. V počtu neuspokojených žádostí v zařízeních pro seniory je také až na desátém místě. V oblasti pracovní neschopnosti spadá kraj do průměru celé republiky.

 

Péče o děti a vzdělávání
Vzdělávání je v každém kraji specifické. Kde je dostatek vysokých škol, je o ně také velký zájem. V atraktivitě vysokých škol pro své obyvatele tak jednoznačně vede trojice Praha – Brno – Ostrava. Kraje, pod které tato vysokoškolská města spadají, ale často kvůli velkému počtu obyvatel nedostačují kapacitou, ať už mateřských či základních škol nebo hřišť. Kraj, který drží ve všech těchto aspektech rovnováhu, je Jihomoravský, proto se v celkovém hodnocení oblasti vzdělávání a péče o děti umístil na první příčce.
Nízké úrovně v této oblasti dosahuje naopak Středočeský kraj. Kapacita mateřských škol je zde nejnižší ze všech krajů a děti mají k dispozici o polovinu méně hřišť než v ostatních krajích ČR. Vysokoškolské vzdělání Středočechům bezesporu poskytuje hlavní město, i příprava na něj ale v tomto kraji pokulhává. Průměrná známka z povinné části státní maturitní zkoušky je ve středních Čechách desátá nejhorší ze všech krajů.